K tomu ,abychom pochopili vznik této organizace , musíme se vrátit do 19. století ,kdy naše národy byly ještě v područí Rakouska-Uherska. Zvláště ve 2.polovině 19. století vzrůstalo národní uvědomění. V této době 6.2.1862 byl z iniciativy Dr. Miroslava Tyrše založen první tělocvičný spolek – Sokol Pražský. Po příkladu této mateřské jednoty byly zakládány další sokolské jednoty v Jaroměři, Kolíně, Kutné Hoře, Jičíně, Berouně, Příbrami, Nové Pace a v Brně. Od roku 1871 byl vydáván časopis SOKOL.
Založení SOKOLA spadá tedy do doby rozvoje národního hnutí v šedesátých letech 19. století. Zakládání sokolských jednot mělo v té době velký význam pro seznamování a šíření tělesné výchovy. Zásluhou Dr. Miroslava Tyrše a 1. starosty SOKOLA Jindřicha Fügnera patří Česká republika mezi státy s nejstarší tradicí organizovaného tělovýchovného hnutí.
První stanovy Sokola Pražského určují jako hlavní úkol pěstování tělocviku a ducha ku prospěchu českého národa. Dr. M. Tyrš stanovil do programu sokola idály boje za národní svobodu , vlastenectví a myšlenky pokroku. V období ,kdy stál Dr. M. Tyrš v čele veškeré činnosti vrostlo sokolstvo v národní organismus jako jedna z jeho nejzdravějších součástí. Lidové masy viděly v tomto hnutí ochránce a bojovníka proti národnímu útlaku. Dr.Tyrš soustavně požadoval , aby sokolské hnutí napomáhalo pokrokovému společenskému vývoji ,aby bylo bojovníkem proti těm , kteří se již sžili a ochotně sloužili Rakousko-Uherskému mocnářství. Požadoval nadstranickost sokolského hnutí. Takto bylo sokolstvo pojímáno i v tvorbě soudobých spisovatelů – zejména Jana Nerudy , Svatopluka Čecha a jiných.
Tělovýchovné hnutí se vzmáhá a již v roce 1982 byl uspořádán 1. slet na Střeleckém ostrově v Praze. Jsou zakládány další jednoty a župy. V roce 1912 byl uspořádán již 6. slet za účasti 18 000 cvičenců. V roce 1914 měl být další slet tentokrát v Brně, nastala však 1. světová válka a činnost SOKOLA byla zakázaná. Po skončení 1.světové války v roce 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadá. V Evropě vzniká několik samostatných států, mezi nimi dne 28. října 1918 i Československá republika. Spolu s tím se nadále rozvíjí tělovýchovné hnutí v nové republice. Obnovuje se činnost SOKOLA i dalších podobných organizací OREL /8.5.1921/ , SKAUT a.j.
V roce 1920 byl uspořádán již 7. slet za účasti 70 000 cvičenců. Od té doby se účastní na sokolských sletech i naši cvičenci. 10. sokolský slet se uskutečnil v roce 1938 ,tedy v době ohrožení naší republiky Německem. Na tomto sletu byli opět zástupci naší TJ. Bylo to 8 dorostenek, 6 dorostenců, 8 mužů a 3 ženy.
Tolik na úvod ke zrodu tělovýchovného hnutí v letech 1862- 1938.
A jak to bylo v Nížkově? Již před 1. světovou válkou se o tělovýchovném hnutí vědělo. Scházívali se zde sokolové ze tří okolních měst – Polné, Přibyslavi a Žďáru – na občasných srazech , někdy v krojích, v zahradě i Zikmundů /č.13 –hostinec/ , kde i cvičili. Sokolská myšlenka byla tehdy ještě záležitost měst. Teprve po skončení 1. světové války v samostatném státě nastal bouřlivý rozvoj tělovýchovného hnutí, který se přenesl i na venkov.
Dle zápisu jediné „Pamětní knihy“ se zde po skončení 1. světové války začalo uvažovat o založení tělovýchovné jednoty. Byli to zejména obchodníci- místní občané Josef Jaroš, Josef Jeřábek a jeho bratr Jaromír a Jan Mokrý /také obchodník/ , tedy vesměs lidé ,kteří se učili ve městě, kde tělovýchovu SOKOLA poznali, sami se cvičení zúčastňovali a potom v naší obci horlivě propagovali. Na jejich popud byli 22. srpna 1920 pozváni členové Sokola Polná, kteří ochotně přišli a myšlenku založení TJ ve svých vystoupení doporučovali. A tak dne 1. září 1920 byla v Nížkově ustavena Tělocvičná jednota SOKOL jako pobočka TJ sokol Polná. V té době zde bylo 7 členů cvičících a 10 členů přispívajících. Byl zvolen tento výbor TJ:
Cvičilo se v sále hostince u Zikmundů /č. 13/ až do postavení budovy sokolovny v roce 1932. TJ Sokol Nížkov se pak dnem 21. října 1921 osamostatnila.
V době , kdy došlo k rozhodnutí postavit sokolovnu se ještě dlouho rozmýšlelo zda má být dřevěná /v té době byla velká lesní kalamita/ nebo zděná a kde. Přestože jednota měla málo peněz, bylo nakonec rozhodnuto postavit budovu zděnou. Uvažovalo se o různých místech. Po dlouhých jednáních došlo k odkoupení pozemku od pana Bohumila Neubauera č. 19 /Jednání se zúčastnil i tehdejší okresní hejtman , který byl současně i starostou župy Havlíčkovy/. Sokolovna byla nakonec postavena tam , kde po několika přístavbách a opravách stojí dodnes.
Rozpočet na stavbu sokolovny by 90 000,- Kč . Po dokončení stavby zbyl dluh 36 000,- Kč , za který se muselo zaručit 30 členů na dílčí dluhopisy u místní spořitelny „Kampeličky“. Tento dluh byl těsně před 2.světovou válkou splacen. Dle pamětníků na stavbu sokolovny nepřispěla župa Havlíčkova ani jednou korunou , rovněž ani ČOS /Česká obec sokolská/. V roce stavby již měla TJ 62 členů a nový výbor TJ:
Budova sokolovny byla postavena podle plánů a rozpočtu p.Němečka z Přibyslavi, který v současné době stavěl i místní družstevní lihovar/ 1931-32/. Slavnostní otevření sokolovny spojené s veřejným cvičením 2. obvodu 1.okrsku sokolské župy Havlíčkovy se uskutečnilo v neděli dne 29.května 1932 na poli p. Jana Musila za sokolovnou.
Program: Dopoledne - vyřazovací závody v prostných cvičeních pro všesokolský slet
9:00 hod.: zkoušky na cvičišti
13:00 hod.: průvod obcí k sokolovně, uvítání hostů a cvičenců ,projev
župního vzdělavatele Františka Hutaře o významu Dr. Tyrše
pro sokolstvo a národ
Odpoledne: žáci, žákyně, dorostenci, dorostenky – sletová prostná
závodní,sletové sestavy na nářadí, ruské tance,prostná žen
/ses.Matějcová/ ,prostná mužů /br.Štrunc/.
Večer: Veselice v sokolovně za účinkování hudby Kolínské pod vedením p.Vlasáka /vstupné 6,- Kč/
Na stavbě sokolovny odpracovali členové TJ 1 785 hodin , nečleni 564 hodin v hodnotě tehdejších 5 200,- Kč, povozů bylo zapůjčeno zdarma v hodnotě 15 000,- Kč.
Dramatický odbor navázal již v roce 1921 na dobrou tradici čížkovských divadelních ochotníků, kteří již u nás prokazatelně hráli od roku 1907 /možná i dříve/. Hrálo se několikrát za rok ,zpočátku na malém jevišti v sále hostince u Zikmundů a od roku 1931 na jevišti v sokolovně. Dobrou tradice založil zdejší rodák a plzeňský učitel Jindřich Pujman a zdárně v ní pokračoval po dobu nejméně 40 let zdejší náčelník a později starosta TJ br. Josef Jeřábek, a poté v 60. letech Felix Vystrčil.
Nížkovští ochotníci se mohou pochlubit , že sehráli většinu klasického repertoáru ochotnických divadel:
1920, 1927: Klicpera – Jindra
1921: Podskalák
1922,1926,1957: U bílého koníčka
1923: bří Mrštníkové – Maryša
1925 ,1941: Jirásek – Psohlavci
1926,1936,1946: Jirásek – Lucerna
1926,1951: Vojnarka
1927, 1953: Stroupežnický – Naši furianti
1928: Šubrt – Drama čtyř chudých stěn
1931: Mahen- Janošík /již v nové sokolovně/
1933: Šubrt – Jan Výrava
1934: Z českých mlýnů –hra se zpěvy
1935: Brandejští dragouni –opereta
1936: Langer – Jízdní hlídka
1936: F.X.Svoboda -Směry života
1937: Kvapil – Oblaka
1941: Šamberk – Palackého třída 27
1944,1970: Na tý louce zelený – opereta
1946: Preisová – Její pastorkyně
1953: Jirásek – Kolébka
1968: Muziky, muziky – ze života Františka Kmocha
1969: Erben – Sládci
Kromě již zmíněných režisérů je třeba uvést i další, například učitel Zejda a jeho mladá parta divadelníků nebo p. Vendulka /vedoucí prodejny Baťa/ působících za 2. světové války. V těchto dobách byla také dobrá spolupráce i se členy hasičského sboru. Pozdější náčelník TJ p.Jaroslav Jeřábek byl současně velitelem hasičského sboru a činnost těchto organizací se často spojovala.
Po skončení válečných útrap a pádu snů o tisícileté Velkoněmecké říši se vše začíná probouzet k novému životu. V krátkém období po válce do komunistického převratu v roce 1948 se opět rozběhly akce pořádané v okrsku i župě:
Vzhledem k tomu , že 11. všesokolský slet se konal již po komunistickém převratu /únor 1948/ ,došlo na tomto sletu z pohledu nové politické moci k nepřístojnostem, které se odrazily v takzvané „očistě“ v celé České obci sokolské.
V Nížkově dne 9. října 1948 zasedala místní sokolská komise ,kde bylo navrženo vyloučení 14 členů TJ a 3 členům byla udělena důtka. Tímto aktem došlo k částečnému omezení činnosti na určitou dobu, neboť cvičitelé se nemohli nadále zúčastňovat cvičení.
Přesto byla vyvíjena nějaká činnost:
V těchto letech po roce 1948 dochází k různým reorganizacím ,ale až 3.-5.března 1957 dochází ke sjednocení tělocvičných a sportovních organizací a ustavuje se Československý svaz tělesné výchovy. V Nížkově se 7. června schází ustavující schůze TJ Sokol a zahajují tak znovu svoji činnost. Byli zvoleni:
Bylo obnoveno cvičení , hraje se soutěžně volejbal a rekreačně hokej. V pozdějších letech k těmto dvěma sportům přibyl především stolní tenis , který je provozován na solidní krajské úrovni až do dnešních dní.
Po „sametové revoluci“ v roce 1989 došlo k rozpadu Československého svazu tělesné výchovy a naše TJ se přihlásila v roce 2004 do nově vzniklé České obce sokolské.
Pohlednice z Nížkova
Hlášení závad
